Im vergangen Jahr besuchten Schülerinnen und Schüler unserer Partnergemeinde Strašice mehrere Tage unsere Hohenfelser Grundschule. In diesem Jahr kam es zum Gegenbesuch in Tschechien. Maxmilian Graf, Jonas und Fabian Mirbeth verfassten den folgenden Bericht. Das Gedicht schrieb Jakub Harmáček aus der 7. Klasse der ZŠ Karla Vokáče.

Am nächsten Tag durften wir am Unterricht der tschechischen Kinder teilnehmen. Wir töpferten böhmische Geiste, Wassermänner oder Teufel. Besonders großen Spaß hatten wir beim Hockey-Ball, aber auch im Englischunterricht. Nachmittags fuhren wir mit dem Bus nach Pilsen und besichtigten dort die Bartholomäuskirche. Neben der Kirche bestiegen wir einen Turm mit 301 Stufen. Von dort hatten wir einen tollen Überblick über die sehenswerte Stadt Pilsen. Ziemlich müde kehrten wir abends zu unseren Gastfamilien zurück. Von der Schule aus gingen wir am Samstag zum Museum Strašice. Alte interessante Waffen bekamen wir dort zu sehen. Anschließend wanderten wir nach Dobrív und besichtigten dort die historische Mühle.  

Sonntags machten einige Gastfamilien mit ihren Kindern einen zusätzlichen Ausflug, während die anderen gemütlich den Vormittag genossen. Nach einem leckeren Mittagessen bei den Gastfamilien ging es wieder nach Hause. Gerne und mit vielen Eindrücken und Erlebnissen denken wir an die schöne Zeit zurück, die wir in Strašice verbracht haben.  Wir würden wieder  nach Tschechien reisen, um dort die netten Bekannten unseres Nachbarlandes nochmals zu treffen.

EPOS O VÝMĚNNÉM POBYTU

Ve čtvrtek přijely děti z Hohenfelsu,
jejich autobus byl jak ze snu.
K nám domů přijel Jonas a Max,
poslali hned domů fax,
že v pořádku dojeli, jen prý malinko zvraceli.
Když vybalili saky paky,
Vzali si hned tepláky.
Tenis jsme šli hrát na kurty tenisové,
vedle hráli i dva Denisové.
Do školy jsme jeli busem,
pěšky to totiž bylo lesem.
Škola byla připravená,
polévka již uvařená.
Napřed ale suvenýry,
 vyrobili jsme je z hlíny.
V sobotu časně zrána,
karavana u školy,
někdo křičí „Hosana“,
velbloudy jsme pobídli.
Byl tu také Markus,
nazývaný Karkulín.
Chlapa to byl pořádný kus,
z jeho batohu jídlo zavoní.
Nakonec jsme došli šťastně,
řízek vypadal opravdu krásně.
Ještě honem do Hamru,
tam jsem byl již posté,
Jak tak o tom přemýšlím,
ten řízek byl opravdu jídlo mastné.
Nakonec pak u stožáru,
znovu ve Strašicích.
Poslouchali kytáru a jedli buřty z hořčicí.
V neděli na výlet do Plzně jsme jeli,
u Dinoparku zaparkovali a lístky koupili.
U dinosaurů se jim líbilo,
i na film jsme zašli.
Jinak nic zvláštního se nestalo,
jen pětikačku jsme našli.
Toť celé moje vyprávění o Němcích,
kteří zavítali do zemí českých.
A my jsme byli šťastní!